MUDr. Ludmila Eleková: „Proč na mě útočí?“

MUDr. Ludmila Eleková

       Již několik let se veřejně a kriticky vyjadřuji k očkování. V poslední době moje aktivita evidentně vzbudila pozornost lidí, kteří na očkování nějakým způsobem vydělávají nebo s ním mají spojenou kariéru. Jak se říká, potrefená husa se ozve (sk: trafená hus zagága — pozn.red.). Je pozoruhodné, jaký charakter mají reakce druhé strany na informace, které jsem zveřejnila.

       Kdyby šlo o věcný spor, o zjištění vědecké pravdy, debata by byla vedena jiným způsobem.

       Je důležité, aby si to uvědomili čtenáři, kteří si nejsou zcela jisti, že chápou věcnou podstatu sporu. Situace je jednoduchá. Na jedné straně máme roky zaběhnutý systém povinného očkování, v jehož dobro věří lékaři, úředníci příslušných úřadů i pacienti. Lidé, kteří se nějakým způsobem podílejí na plošném očkování, z něj mají finanční zisky a spojují s ním kariéru nebo profesionální identitu.

       Na jakých základech tento systém stojí, je obecně známo — jde o přesvědčení, že očkování vymýtilo nemoci, díky jemu nemáme epidemie, naše děti neumírají na dříve běžné infekce, prostě je nám ku prospěchu. Nežádoucí reakce jsou mírné a vzácné, rizika nemocí jsou větší. Očkování je jedinou prevencí infekcí, kdyby se přestalo očkovat, vrátily by se epidemie. Očkování je největším vynálezem medicíny 20.století. Tak dále a podobně, všichni to známe. Že to nebude tak úplně pravda, v poslední době vyplývá na povrch mimo jiné i díky mým aktivitám. Kromě mě mnoho dalších lidí (včetně renomovaných vědců a lékařů) začíná otevřeně říkat, že se očkováním možná není vše v pořádku. Začínáme říkat, jak vlastně funguje, co dělá s celou imunitou, jaké může mít následky a že tyto následky mohou být mnohem horší než nemoci, proti kterým má očkování ochránit. Ukazujeme na možné souvislosti s dnešní epidemií u dětí — alergie, autoimunitu a poruchy vývoje. Informace máme z renomovaných zdrojů, odborných časopisů, prací vědců, kteří rozhodně nejsou proti očkování, materiálů regulačních úřadů apod.

       Mezi námi stojí rodiče, kteří se bojí o své děti. Mají informace z obou stran — z oficiálních zdrojů a neoficiálních zdrojů. Mohou si kvalitu těchto informací porovnat, kladou otázky svým lékařům, vakcinologům, mně i jiným lidem, kritizujícím očkování. Mohou si porovnat kvalitu odpovědí. A hlavně mají před sebou své děti, děti svých příbuzných a známých a vidí jejich zdravotní stav. Porovnání informací s realitou jim dá nejlepší odpověď.

       Z různých zdrojů se dovídám, že rodiče stále častěji docházejí k závěru, že očkování pro své děti nechtějí. Naprostá většina z nich byli takoví, jejichž dítě očkováním utrpělo. Ale přibývá i rodičů čerstvě narozených dětí, kteří váhají s očkováním od začátku. Proočkovanost evidentně klesá, zejména u novorozenců. Vím, že někteří pediatři nechtějí brát do péče novorozence, jejichž rodiče předem řeknou, že nebudou chtít očkovat podle kalendáře. Jako důvod uvádějí, že jich je hodně a narušuje to proočkovanost a tedy klidný život lékaře. Stává se terčem obtěžování ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví, musí vysvětlovat jim i rodičům, ztrácí tím čas a také peníze. Kde zůstal pacient?

       Reakce zastánců očkování (včetně lidí, kteří jsou na něm profesně nebo finančně zainteresováni) zřetelně vypovídají o jejich motivech. Kdyby jim šlo o blaho a zdraví dětí, zaobírali by se tím, co píši, diskutovali by na věcné úrovni, měli by protiargumenty, které by dokazovali, že mají pravdu oni. Vedli by prostě neemocionální věcnou vědeckou debatu. Kdyby jim šlo o blaho dětí, dělaly by jim starosti, že je očkování spojováno s vážnými chronickými nemocemi, snažili by se pečlivě ověřit, jestli na tom náhodou něco nebude, možná by i z principu předběžné opatrnosti některá očkování nebo způsob jeho provádění přehodnotili.

       Ale to se neděje. Reakce druhé strany byla dosud uniformní — popírání všeho „z internetu“, přestože šlo o články z renomovaných odborných časopisů nebo materiály regulačních úřadů. Popírají bez uvedení obstojných důkazů. Studie financované a upravené farmaceutickou firmou, jejíž hlavní autor pak dostal u téže firmy teplé místečko, není důkazem. Ani studie napsaná „duchy“ (ghostwriting) není důkazem. Pokuty za ghostwriting dostalo několik firem vyrábějících vakcíny (napr. GlaxoSmithKline, Pfizer, Merck — pozn.red.). Jak si můžeme být jisti, že studie, které byly předloženy regulačním úřadům a ministerstvu na podporu zavedení některých vakcín, byly v pořádku? Jaké informace má řadový pediatr, že s takovou jistotou odmítá evidentně patologické reakce na vakcínu jako normální nebo náhodné? Obávám se, že je vybaven pseudoargumenty, překroucenými informacemi, aby stále věřil a dokázal udržovat stranickou linii.

       Takže buď odmítají nebo stále dokola opakují to samé: očkování vymýtilo nemoci bla bla bla… Ale dosud jsem se nesetkala s reakcí zastánců očkování, kde by diskutovali některý mnou uváděný zdroj a dokázali, že nemám pravdu.

       Protože platí, že když dojdou argumenty, sáhne se po klacku, začaly se dít další věci. V poslední době se na internetu začaly množit nevybíravé útoky na mou osobu, včetně různých udání. Načasování těchto útoků souvisí s množícím se počtem rodičů, kteří nechtějí očkovat a poklesem proočkovanosti. Přemýšlejte, proč se zastánci očkování uchylují k těmto prostředkům? Podle nich nejsem odborník, jsem „jen“ obvoďačka, navíc homeopatka, podle jedné raději nejmenované doktorky ze Slovenska dokonce „domovníčka“. Tedy asi člověk mdlého rozumu, který neví, co říká. Nemám-li pravdu a šířím bludy, pak by odborníci vakcinologové s tituly před i za jménem neměli mít přece vůbec žádný problém moje tvrzení vyvrátit. Kdyby šlo o skutečně vědeckou debatu, vedla by se standardními prostředky.

       Jenže ono nejde o vědeckou debatu, jde o exkomunikaci kacíře. Lékař, který si dovolí říci, že posvátný způsob léčby nebo prevence je možná škodlivý, se v historii nikdy nesetkal s vděčností svých kolegů za to, že je upozornil na to, že svým pacientům možná ubližují. Naopak, setkal se s rozhořčením, výsměchem a perzekucí. Jsme v 21.století, ale jak je vidět, lidská povaha se od středověku zas tak moc nezměnila.

       Potrefená husa se ozve tím hlasitěji, čím přesněji byla zasažena. Kdyby lidem, zastávajícím se očkování, šlo skutečně o veřejné zdraví — které se neskládá z ničeho jiného, než se zdraví jednotlivců — moje informace by je zajímaly, zkoumali by je s cílem ujistit se, že jejich aktivita nemá dosud nerozpoznaný negativní účinek. Ujistili by se, že se nemýlí. Ujistili by se, že jednají skutečně ve veřejném zájmu, tedy zájmů jednotlivců, kteří tvoří společnost.

       Ale to oni nedělají. Buď jen stále dokola bez důkazů opakují staré známé mantry nebo se uchylují k útokům. Nevěřím tomu, že by se nějaký běžný duševně zdravý občan cítil tak pohoršen nebo ohrožen mými informacemi, aby se uchýlil k útokům, které probíhají. I začínající student psychologie by poznal, že za těmi reakcemi je něco jiného. Buď skutečně vážný osobní zájem (lékař přijde o peníze, bude mít problémy s úřady, ztratí autoritu, vakcinolog bude vypadat neodborně, farmaceutická firma přijde o zisky apod.) nebo jsou za to placeni někým z uvedených.

       Chápu, proč to dělají a je mi jich líto. Proto je vyzývám: vzpamatujte se! Čím víc popíráte, tím víc ztrácíte kredibilitu (důvěryhodnost — pozn.red.). Lidé nejsou hloupí, umí si dát dvě a dvě dohromady. Zamysleli jste se někdy nad možností, že by mohlo být pravda úplně vše, co zveřejňuji? V jaké budete situaci, když budete jen popírat, útočit podpásovkami a nebudete adekvátně reagovat, přestože to máte v popisu práce? V USA v současné době probíhají výslechy pracovníků CDC, FDA a jiných odpovědných osob před výbory Kongresu. Epidemie regresivního autismu zasáhla i politiky. Kongresmani, kteří také mají autistické děti a vnuky, se jich ptají: kdy poprvé jste se dozvěděli, že by rtuť ve vakcínách mohla způsobovat problém, co jste s tím udělali, jaká jste přijali opatření, jak jste zkoumali vliv rtuti ve vakcínách na vývoj dětí, jaké jsou vaše finanční vazby na výrobce vakcín atd. Skutečně je grilují a oni často nemají uspokojivé odpovědi. Co když se podobně začne ptát někdo u nás?

       Vakcinologové, epidemiologové, pediatři a příslušní úředníci: vy jste prý ti odborníci. OK, dokažte to! Dokažte lidem, že máte pravdu vy a já se mýlím, dokažte, co lidé potřebují vědět:

• Dokažte, že očkování mělo vliv na vymizení nemocí — tedy že v období od cca 2. světové války, po níž začaly plošné očkovací programy, ubývalo různě rychle nemocí, proti kterým se očkovalo a proti kterým ne. Dokažte to jinak než jen poukázáním na pouhou časovou shodu. Grafy ukazují jen korelaci, ne kauzální souvislost.
• Dokažte, že protilátky z očkování skutečně chrání, že existuje souvislost mezi jejich hladinou a odolností proti nemoci.
• Dokažte, že očkování skutečně chrání, tedy že očkovaní nemohou onemocnět. Nebo otevřeně mluvte o známém procentu selhání jednotlivých očkování, aby rodiče mohli dát skutečně informovaný souhlas. Když maminky novorozenců strašíte černým kašlem, řekněte jim také, jaká je šance, že právě jejich dítě nebude očkováním chráněno.
• Vysvětlete, proč podle zákona nesmějí neočkované děti do kolektivu. Všichni víme, že nejméně jedna pětina řádně očkovaných stejně není imunní, ani učitelky dávno nejsou imunní, proč diskriminujete neočkované děti? Neexistuje důvod obhajitelný z hlediska veřejného zdraví, jediný důvod existence tohoto paragrafu je nátlak na jejich rodiče.
• Dokažte, že očkovaní nemohou přenášet nemoc, proti které jsou očkovaní. Pokud to nedokážete, není možné diskriminovat neočkované děti v přístupu do kolektivu.
• Dokažte, že funguje kolektivní imunita, tedy že určité procento proočkovanosti zaručuje, že nedojde k epidemii.
• Dokažte, že imunita z očkování je stejně dlouhodobá a spolehlivá, jako imunita po překonání nemoci.
• Dokažte, že očkované děti jsou celkově zdravější než neočkované. Kvůli tomu maminky očkují a kupují placené vakcíny — dokažte jim, že se rozhodly správně.
• Dokažte, že očkované kojenci mají menší celkovou úmrtnost než neočkovaní, tedy že maminky očkováním zvýší šanci svých dětí na přežití. Měli byste to dokázat už jen proto, že matky běžně strašíte, že když nebudou očkovat, děti jim umřou na černý kašel.
• Dokažte, že očkování nikdy nezpůsobilo smrt nebo vážné poškození zdraví. Dokažte, že očkování nemůže způsobit něco horšího než nemoc, proti které je namířeno.
• Dokažte, že očkovaní netrpí více alergiemi a jinými poruchami imunity, ani více poruchami nervového systému.

       Tohle chce veřejnost slyšet. Tohle celé roky tvrdíte, tak to konečně dokažte. Doba, kdy vám někdo věřil prostě jen proto, že sedíte na správné židli a máte titul, ta doba je dávno pryč.

Zverejnenie tohto článku zabralo autorovi približne 1,5 hodiny čistého času.

Ak sú pre Vás tieto informácie zaujímavé či prínosné, budeme radi, ak našu činnosť podporíte.