Malé zamyšlení nad dnešní dobou

17.03.2010 12:00

17.III.2010 - prof. Ing. Václav Klaus, CSc. (prezident Českej republiky) - Žofínské fórum 2010

 

       [...]

       Chci mluvit o věcech obecnějších, nicméně o věcech, které politiku a život nás všech výrazně ovlivňují. V poslední době se to dá ukázat na celé řadě na první pohled odlišných témat, která spojuje to, že jsou prosazována velmi specifickým způsobem, a která se – tím, že jsou postulována jako nesporná, expertně potvrzená, laikům nedostupná – stávají bezprostředním ohrožením naší svobody a spolu s ní i naší prosperity.

       [...]

       Trápí mne to, že dnešní svět tento rádoby technokratický, ale ve své podstatě nedemokratický způsob prosazování věcí veřejných považuje za zcela legitimní. Bránění se jeho přijetí označuje za pletení se do věcí, kterým někdo, kdo mezi vyvolenými, resp. samovyvolenými není, nemůže rozumět. A proto by měl mlčet.
       Dobrou ukázkou tohoto přístupu je například naše nedávná domácí polemika o povinném očkování proti prasečí chřipce. Názor na kvalitu vakcíny a na míru ohrožení tou či onou chorobou je do značné míry odbornou záležitostí. Z toho však vůbec neplyne, že je stejně odbornou otázkou rozhodnutí o povinném očkování do jisté míry stále ještě svobodných občanů. Spor o kvalitě vakcíny existovat může (a jak víme velmi kontroverzně probíhá) a stejně tak je zřejmé, že je velmi sporná míra závažnosti tohoto onemocnění. Poněkud mne překvapilo, že Světová zdravotnická organizace tuto klíčovou charakteristiku – a tou aspekt závažnosti onemocnění jistě je – těsně před vyhlášením této konkrétní pandemie vyškrtla z dříve obecně platné definice pandemie.
       Nepřijatelné je zejména to, že místo zdravého rozumu a zvažování všech pro a proti na základě obvyklé analýzy rizika (risk management) převládl při prosazování tohoto konkrétního očkování zcela zhoubný princip předběžné opatrnosti.

       [...]

       Povinné očkování proti prasečí chřipce (a to jsem nemluvil o síle a vlivu farmaceutického průmyslu), zelené zneužívání přirozených změn klimatu k brzdění ekonomického růstu i zneužívání dnešní krize k omezení svobody a budoucí prosperity patří do jedné, koncepčně stejné skupiny pokusů vrátit základní principy fungování lidské společnosti do předdemokratického stádia. Mohl bych tam ještě zařadit boj s terorismem, politickou korektnost a antidiskriminaci, mediokracii a některé další jevy. Skoro vůbec mi však nejde o tyto konkrétní věci. Jedná se totiž o pokus o prosazení nadvlády těch, kteří si myslí, že vědí, co je pro lidstvo dobré, a kteří mají takové sebevědomí, že si nárokují, že jsou oprávněni tuto svou představu dobra vnutit ostatním. Všechny tyto pokusy bychom měli brát vážně a zkusit s nimi něco dělat. Než ony udělají něco s námi.

       To mne přivádí k tomu, abych řekl pár slov i k naší současné ekonomické situaci, protože nesmíme dopustit, abychom náš ekonomický problém uchopili stejně špatně jako to děláme s problémem klimatu či chřipky. Většina lidí asi řekne, že naším hlavním ekonomickým problémem je krize a dodá, že se proto musíme pokusit se z krize co nejrychleji – a ať jsou dlouhodobé důsledky jakékoli – vymanit.
       Troufám si říci, že to je mylná strategie.

       [...]

 

       Viac na osobnej stránke prezidenta Českej republiky Václava Klausa.