Autismus a neobvyklá vakcína

VacTruth.com – 22.II.2012 – Jennifer Hutchinson

       Pôvodný článok „Autism – and a Different Vaccine“
       z angličtiny preložila MUDr. Ludmila Eleková a jazykovo upravil Ing. Marián Fillo.

       Mnoho rodičů má děti, které se staly autistickými po očkování. Slyšela jsem spousty příběhů o autismu. Většina z nich si byla velmi podobná. Rodiče vzali dítě k lékaři na prohlídku. Chlapec nebo děvče je naprosto normální. Mluví. Hraje si. Směje se. Projevuje rodičům náklonnost. Pusinkuje je. Dívá se na ně. Reaguje na ně. Je dokonale normální.

       Doktor řekne, že je potřeba nějaké očkování. MMR (proti spalničkám/osýpkam, příušnicím/príušniciam a zarděnkám/ružienke – pozn. red.). DTaP (proti záškrtu, tetanu, černému kašli – pozn. red.). Hepatitis B (infekční žloutenka/žltačka typu B – pozn. red.). Hemofilus B. Polio (dětská obrna – pozn. red.). Pneumokok. Chřipka. Plané neštovice (sk: ovčie kiahne – pozn. red.). Zapomněla jsem na nějakou? Aha, myslím, že ještě máme vakcínu proti hepatitidě A. Chápete, o co tu jde.

       V noci po očkování dostane dítě horečku. Možná i záchvat křečí. Dlouhé hodiny pláče vysokým, ječivým pláčem. Během několika následujících dnů a týdnů se všechno změní. Dítě přestane mluvit. Přestane si hrát, smát se, projevovat city, dívat se na rodiče. Přestane na ně reagovat. Už není „normální“.

       Nakonec je diagnostikováno jako autistické. Rodiče si dělají starosti kvůli proběhlému očkování. Doktor jim řekne: „to je jen náhoda“. Nebo: „dítě mělo autismus již předtím, jen jste si toho nevšimli“. Nevšimli si, že špatně spí, že pláče a ječí celé hodiny, že má ve dne v noci průjem, že bouchá hlavou o zeď. Doktor si toho nevšiml také. Vůbec nikdo si toho nevšiml. (Je legrační, že když se dítě uzdraví z autismu, rodičům je často řečeno, že vůbec autistické nebylo.)

       Myslím to vážně? Naprosto vážně.

       A nyní můj příběh.

       V červnu 2006 u mě byla moje dcera Ann a vnuk Jake, tehdy mu bylo 3½ roku. Jednou v noci jsme v Jakeově pokoji našli netopýra. Měl pozitivní test na vzteklinu a všichni jsme dostali očkování proti vzteklině. Netopýr vás může kousnout a vy si toho nemusíte všimnout. Protože vzteklina je téměř vždy smrtelná, neměli jsme volbu. Pamatujte si to. Volba.

       Jake zvládl první dvě dávky vakcíny bez reakcí. Bylo to ale děsivé, protože musel zůstat půl hodiny po očkování v nemocnici pro případ, že by dostal anafylaktický šok. Po třetí dávce vakcíny jsme skončili na pohotovosti. V noci měl horečku téměř 39 °C. Nemohli jsme ho probudit. Doktor řekl, že je to nenormální reakce na vakcínu a kdyby se to stalo i po příští, čtvrté dávce, poslední pátou by neměl dostat. Tehdy jsem toho ještě moc nevěděla, ale věděla jsem, že není rozumné přerušit očkování proti vzteklině. Jake naštěstí neměl reakci na zbývající dávky, alespoň jsme si ničeho nevšimli.

       Za pár týdnů se vše změnilo. Zní vám to povědomě? Jake přestal mluvit. Dítě, které mluvilo ve složitých souvětích a nebylo nikdy zticha, zmlklo. Přestal si hrát, pokud za hru nepovažujete pečlivé rovnání autíček do řad stále dokola. Přestal se smát. Přestal objímat a líbat svou matku i mě. Přestal se na nás dívat a reagovat. Jakoby ani nevěděl, že tady jsme. Přestal sám jíst, držet hrnek. Přestal chodit na záchod, začal se počůrávat a pokakávat. Začal chodit po špičkách a mávat rukama. Díval se stranou. Stáčelo se mu pravé oko. Měl slabý svalový tonus, byl nekoordinovaný a ochablý. Pak začalo nekonečné ječení a pláč, třes až k hyperventilaci. Všeho se začal bát, zejména bouřek a pískání vlaků. Také se bál koupání. Nikdo k nám nemohl na návštěvu, nemohli jsme nikam chodit.

       Jake zmizel. Byl pryč. Jakoby nám ho někdo ukradl.

       V září jsem ho vzala k specialistovi. Diagnostikoval atypický autismus, přesněji PDD-NOS. Pervazivní vývojová porucha, dále nespecifikovaná. Bez mentální retardace.

       Na rozdíl od mnoha rodin, u jejichž dětí se rozvinuly autistické symptomy po dětském očkování, nám neřekli obvyklé „už to měl předtím, jen jste si toho nevšimli“ nebo „je to jen náhoda“. Jeden lékař nám řekl, že souvislost mezi očkováním a autismem nebyla prokázána, ale navrhl nám, abychom Jakeův případ nahlásili do systému VAERS (Vaccine Adverse Event Reporting System = Systém pro hlášení nežádoucích účinků očkování v USA, https://vaers.hhs.gov). Jiný lékař, když jsme přišli na pravidelnou prohlídku, řekl: „dnes nechcete žádné očkování, že ne?“ A další lékařka řekla, že viděla mnoho dětí, které se staly autistickými – obvykle po MMR nebo DTaP. Nikdy po očkování proti vzteklině.

       Tak tu máme jinou vakcínu. Takovou, kterou by žádný rozumný člověk neodmítl, když by byl pokousán zvířetem, které by mohlo mít vzteklinu. Vzteklinu nelze přežít. Od vydání mé knihy jsem slyšela o dvou dalších případech. Ale není to něco, o čem byste slyšeli často. Proto Jakeův příběh dodává důvěryhodnosti možnosti souvislosti autismu a očkování. Ano, existuje souvislost, bez jakýchkoli pochyb.

       Někteří z mých přátel a známých si o mně myslí, že co se týče očkování, nejsem zcela normální. Pějí chválu na všechny ty vakcíny doporučované dětem před nástupem do školky. Ale když je odkáži na CDC doporučený očkovací kalendář pro dospělé (nejnovější vydání pro rok 2012: https://www.cdc.gov/vaccines/recs/schedules/downloads/adult/adult-schedule.pdf), doslova obrátí o 180 stupňů. Hledí na mě, jakoby mi narostla třetí ruka nebo něco takového a říkají: „Ani náhodou se takhle očkovat nenechám“. Ale je v pořádku napíchat něco podobného do malého miminka? Občas se zeptám přátel, o kterých vím, že užívají nějaký lék, např. Zoloft: „Jak by ses cítil, kdyby ses díval na televizi a najednou uslyšel slova »federální soud pro odškodnění obětí Zoloftu«?“ V tu chvíli začnou poslouchat. Pokračuji a vyprávím jim o Federálním soudu pro odškodnění obětí očkování (Federal Vaccine Court), který rodinám dětí poškozených očkováním vyplatil kolem 2 miliard USD (https://www.uscfc.uscourts.gov). Přemýšlejte o tom. Stačí obyčejný selský rozum. Proč bychom měli zvláštní soud pro odškodnění poškození očkováním, kdyby neexistoval žádný problém s vakcínami?

       Nazvali mě ignorantem a dokonce, že mám krev na rukou. A že jsem člen sekty. Víte, kterou sektu mám na mysli. Skupinu lidí, kteří chtějí bezpečné vakcíny a chtějí, aby někdo – kdokoli - alespoň začal uvažovat o možnosti, že vakcíny mohou u některých dětí způsobit autismus. Možná jste také členem této „sekty“.

       Připouštím, že občas trochu blázním. První slova, která vyjdou z mých úst, když se dozvím, že nějaká kamarádka nebo příbuzná je těhotná, jsou: „Prosím tě, prosím, nenech očkovat své dítě.“ Tato prosba je často doprovázená silným stiskem paže, pročež vypadám ještě bláznivěji. Nebo když slyším další příběh - a věřte mi, slyším je téměř každý den, někdy jich je i víc – o perfektně zdravém a normálním dítěti, které se stalo autistickým po očkování, vzedme se ve mně vztek, vidím rudě a pláču a najednou zjistím, že objímám cizího člověka a on objímá mě. Bláznivé? Možná.

       Ale víte, co je ještě bláznivější? A prostě úplně špatně? Naše vláda a lékaři ignorující, co se děje našim dětem a uvažující o všech možných příčinách autismu – od genů, po zpomalovače hoření v dětských pyžamech – jen aby mohli vyloučit vakcíny. Naši lékaři, kteří odmítnou dětské pacienty, když jejich rodiče nesouhlasí s „doporučenými“ čtyřmi tucty dávek vakcín před nástupem do školky. Všem lékařům tam venku:

„Zdravím vás. Neměli byste raději svým pacientům spíše nabídnout NĚKTERÉ vakcíny versus žádné? Nebylo by více smysluplné s rodiči alespoň diskutovat o možnosti volby a možná, alespoň možná, zvážit alternativní kalendář, který by začal s očkováním později, vakcíny rozdělil a prodloužil intervaly? A co kdybyste ověřili hladiny protilátek (čtěte dále), abyste se vyhnuli zbytečnému očkování? Možná byste se divili, kolik peněz byste si vydělali, kdybyste otevřeli svou praxi a oznámili, že vítáte rodiče, kteří nechtějí očkovat nebo chtějí alternativní, bezpečnější očkovací schéma.“

       Volba. Opět to slovo. Jsem šokována, kolik lidí si neuvědomuje, že ohledně očkování mají volbu. Každý stát USA má nějakou možnost výjimky z očkování. Může být náboženská, lékařská, filosofická nebo všechny tyto tři. Podívejte se na stránky National Vaccine Information Center (https://nvic.org) a zjistěte si, co platí pro váš stát. Nespoléhejte na svého pediatra, že by vám tuto informaci sám od sebe poskytl. Neočekávejte to ani od školy. Neudělají to. Hledejte sami. Vzdělávejte se. Musíte, chcete-li ochránit své děti.

       A ještě něco, co je bláznivé. Více než bláznivé. Zločinné. Očkování novorozenců proti hepatitidě B. Nejlépe to vyjádřil Dr. Sears, takže ho budu citovat:

„Děti v porodnici proti hepatitidě B neočkuji, ledaže by dítě bylo sexuálně aktivní nebo sdílelo jehly k aplikaci nitrožilních drog s jiným dítětem.“

       Je také zločinné, že lékaři rutinně netestují hladiny protilátek. „Zhruba 2% až 5% lidí si nevytvoří protilátky proti spalničkám po první dávce vakcíny. Dochází k tomu z různých důvodů. Druhá dávka má poskytnout další šanci k tvorbě protilátek u lidí, kteří nereagovali na první dávku.“ (https://immunize.org/askexperts/experts_mmr.asp). Podívejme se na to z druhé strany: 95% až 98% lidí si vytvoří protilátky proti spalničkám po první dávce vakcíny. Proč potom neexistuje zákon, který by nařizoval testování dětí před podáním druhé dávky?

       Před dvěma lety doporučil Poradní výbor pro imunizační praxi (Advisory Committee on Immunization Practices = ACIP) redukovat pětidávkový režim očkování proti vzteklině při profylaxi po pokousání zvířetem na čtyři dávky. Proč? Protože čtyři dávky „vyvolaly dostatečnou imunitní odpověď a pátá dávka nevedla k lepším výsledkům“. Výbor dále uvedl, že vynechání páté dávky by mohlo vést ke „zdravotnímu prospěchu“ i úsporám až 16 miliónů USD ve výdajích na zdravotnictví (https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/rr5902a1.htm). Mohl by prosím někdo udělat podobnou studii o dětském očkování? Nemohu se dočkat. Jsem si jistá, že všechny ty vakcíny, které naše děti dostávají, jsou mnohem lukrativnější než očkování proti vzteklině.

       Zde je má otázka. Pokud relativně nezpochybňovaná vakcína proti vzteklině může způsobit autismus, není možné, že by také aplikace všech dětských očkování, z nichž se mnoho podává současně, aniž by byla kdy provedena studie prokazující bezpečnost takového postupu, mohla způsobit autismus? U některých dětí. V určité kombinaci a za určitých okolností. Jen to říkám… pro případ, že by naslouchal někdo na druhé straně.

       Celý příběh Jakea a ještě více mých sektářských a ignorantských názorů si můžete přečíst v mé knize „Unlocking Jake: The Story of a Rabies Vaccine, Autism & Recovery“, https://unlockingjake.com.

Komentář překladatelky MUDr. Ludmily Elekové

       Všechny vakcíny mají velmi podobné složení a totožný mechanismus účinku, proto mají všechny podobné nežádoucí účinky. Jak autorka uvádí, je-li vakcína proti vzteklině (obsahující inaktivované, tzn. mrtvé viry) schopna vyvolat autismus, je třeba uvažovat o možnosti, že to dokáží i běžné dětské vakcíny, například MMR, což je vakcína, obsahující viry pouze oslabené, nikoli inaktivované.

       Velmi důležitá je zkušenost autorky s reakcí lékařů na možnou souvislost postižení jejího vnuka s očkováním. Ukazuje to na obrovskou díru v logice a neschopnost přijmout skutečnou a zjevnou pravdu. Jedna virová vakcína může způsobit autismus a jiná ne? Nabízí se argument, který bude jistě použit – že se vakcína proti vzteklině pěstuje na mozkové tkáni a jiné vakcíny ne. A že je to právě přítomnost mozkové tkáně, která může vést k autismu popř. k jinému poškození mozku. Nevím, jakou vakcínu dostal Jake, ale podle údajů na serveru https://www.vakciny.net ani jedna z dvou u nás registrovaných vakcín proti vzteklině není pěstována na mozkových buňkách. Ani jedna neobsahuje hliník.

       Jakým způsobem způsobila tato vakcína Jakeův autismus? MMR vakcína také neobsahuje hliník, přesto právě po ní děti nejčastěji upadají do autismu. Podle mého názoru je hlavním důvodem skutečnost, že MMR i vakcína proti vzteklině u Jakea byla aplikována po předchozí aplikaci několika dávek vakcín s hliníkem – DTaP, hemofilové, pneumokokové. Hliník silně stimuluje imunitu patologickým způsobem, aktivuje imunitní systém mozku a vede k dlouhodobé „pohotovosti“ imunitního systému, který může při dalším kontaktu s jakoukoli infekcí nebo jiným stimulantem imunity reagovat přemrštěně a vést k patologickému zánětu. Tento závěr je podpořen tím, že děti mívají po očkování encefalitickou reakci (encefalitický křik, horečka) a po jejím odeznění upadnou do autismu. Existuje dostatečná vědecká literatura, nepochybně prokazující neurotoxicitu hliníku a jeho potenciál ve formě vakcínového adjuvans patologicky stimulovat imunitu směrem k autoimunitě, alergiím a oslabení buněčné protiinfekční imunity. Kdo to popírá, není dostatečně informován.

       Nevíme, jaký by byl výskyt autismu po MMR vakcíně, kdyby byla první vakcínou, kterou by děti dostávaly. Takové děti pravděpodobně ani nejsou. Kdo z rodičů by si vybral právě MMR a ignoroval jiné vakcíny?

       Jake zvládl první dvě dávky bez problémů a po třetí došlo ke katastrofě. Tento vývoj ukazuje, že se poškození skrytě kumuluje a nikdy předem nevíme, kdy a u koho se něco stane. Podstatný je stav organismu v okamžiku očkování. To vysvětluje, proč někdo zvládne očkování bez jakýchkoli problémů, u jiného dojde ke katastrofě a u mnoha dalších k méně závažným potížím.

       To je třeba mít na paměti u jakéhokoli očkování. Nakonec vždy zvažujete dvě rizika proti sobě, jistotu nemáte nikdy. Je třeba brát v úvahu nejhorší možnost, její pravděpodobnost a důsledky, naši ochotu to risknout a na druhé straně realisticky vyhodnotit riziko nemoci a nejhorší možný scénář. U každé infekční nemoci o výsledku nakonec rozhodne stav imunitního systému, nikoli léčba. Zejména ne u virových nemocí, kde až na výjimky kauzální účinná léčba neexistuje. Léčí se jen symptomaticky, což je často spíše na škodu než ku prospěchu pacienta – zejména srážení horečky.

       Selektivní strach pouze z nemocí, proti kterým se očkuje, je absurdní. Stejné nebo větší riziko přinášejí všechny ostatní infekční nemoci. Bojíte se černého kašle, záškrtu, spalniček, pneumokoků? Položím vám jednoduchou otázku: Jak se staráte o prevenci nemocí, proti kterým se neočkuje? Jak chráníte své dítě proti běžným nachlazením, průjmům, zánětům středního ucha apod.? Myslíte si, že nemoci, proti kterým se očkuje, vyžadují něco navíc? Proč by tomu tak mělo nebo nemělo být? Přemýšleli jste někdy o tom, kam zmizel mor, cholera, tyfus, ale i spála (sk: šarlach – pozn. red.) a jiné metly minulosti? Kam zmizely všechny ty nemoci, proti kterým se nikdy neočkovalo? Že by výživa a hygiena fungovala jen na něco?

       Očkování proti vzteklině by soudný člověk nezpochybňoval. Je ale zbytečné v případě kousnutí domácím zvířetem, ani u volně žijících zvířat u nás se vzteklina nevyskytuje, proto se přestaly očkovat volně žijící šelmy. Když už byste museli toto očkování absolvovat, dbejte na vysoký příjem vitamínu C a D. Alternativní názory na toto očkování najdete např. na https://animalhomeopathy.net/id47.html. Úsudek si udělejte každý sám.

Poznámka o možnosti výjimky z očkování a odškodnění.

       Na rozdíl od USA, kde téměř každý stát umožňuje výjimku z očkování na základě náboženského nebo filosofického přesvědčení, v Česku a na Slovensku jsou jedinými možnými důvody zdravotní kontraindikace nebo prokázaná imunita proti nemoci (její přirozené prodělání nebo dostatečné protilátky po předchozím očkování). Přes snahy některých rodičů, kteří vedou modelové soudní spory se státem, není dosud uznávána možnost odmítnout očkování nebo konkrétní vakcíny z náboženského nebo filosofického přesvědčení.

       Dokonce i zdravotní kontraindikace je často těžké prosadit, dítě je osvobozeno od dalšího očkování obvykle teprve tehdy, když ho dosavadní očkování zřetelně a trvale poškodí. Je zajímavé, že lze celkem úspěšně získat kontraindikaci v případě encefalopatie, epilepsie a jiných neurologických poruch, ale už ne v případě autismu, zejména když rodiče tvrdí, že se jejich dítě stalo autistickým po očkování. Jakoby se lékaři báli, že zastavení očkování dítěte s autismem dodá možné kauzální souvislosti mezi touto nemocí a očkováním legitimitu. Přitom autismus není v podstatě nic jiného než encefalopatie, která se projevuje zejména změnou chování. Úspěšní žadatelé o odškodnění za autismus po očkování v USA v žalobě uvedli jako hlavní diagnózu encefalopatii. Slovo autismus se nesmělo použít, přestože dítě ve skutečnosti autistické bylo.

       Co se týče odškodnění za poškození očkováním, v našich zemích nic takového není. Stát na sebe není ochoten vzít odpovědnost za životy zmarněné v zájmu veřejného zdraví. Je pouze schopen různými sankcemi a donucovacími prostředky povinné očkování prosazovat, nestará se o patřičné vzdělání lékařů a veřejnosti o nežádoucích účincích a od obětí dává ruce pryč. Mějte také na paměti, že 2 miliardy dolarů vyplacené na odškodném v USA odrážejí jen špičku ledovce, naprostá většina poškození se k soudu vůbec nedostane a z těch, co se tam dostane, je úspěšných jen malá menšina.

Korektúra prekladu a zverejnenie tohto článku zabrali správcovi www.slobodaVockovani.sk vyše 1 hodinu čistého času.

Ak sú pre Vás tieto informácie zaujímavé či prínosné, môžete našu činnosť podporiť.